V National Catholic Register se 23. května objevila následující zpráva Edwarda Pentina:
„Arcibiskup Gänswein při prezentaci nové knihy o Benediktově pontifikátu na Papežské univerzitě Gregoriana v Římě 20. května dále řekl, že papež František a Benedikt nejsou dvěma navzájem ‚soupeřícími‘ papeži, ale představují jeden ‚rozšířený‘ Petrův úřad s ‚aktivním‘ a ‚kontemplativním členem‘.
Arcibiskup Gänswein, který slouží jako osobní tajemník emeritního papeže i jako prefekt papežského domu, prohlásil, že Benedikt se nevzdal papežství jako papež Celestýn V. v třináctém století, ale spíše se snaží pokračovat v Petrově úřadu způsobem, který by byl přiměřenější jeho chatrnému zdraví.
‚Proto od 11. února 2013 není papežský úřad stejný jako dříve,‘ uvedl. ‚Je a zůstane základem katolické církve; a přesto je základem, který Benedikt XVI. svým výjimečným pontifikátem významně a trvale přeměnil.‘ […]
S poukazem na latinská slova ‚munus petrinum‘, ‚Petrův úřad‘, Gänswein zdůraznil, že slovo ‚munus‘ má mnoho významů jako ‚služba, povinnost, vedení nebo dar‘. Řekl, že ‚před svou rezignací a po ní‘ Benedikt vnímal svůj úkol jako ‚účast v takovém »Petrově úřadu«‘.
‚Opustil papežský trůn, a přesto se krokem, jejž 11. února 2013 učinil, nevzdal tohoto úřadu,‘ vysvětloval Gänswein, což ‚po jeho nezvratném přijetí úřadu v dubnu 2005 není rozhodně možné‘. […]
Proto zdůraznil, že po zvolení Františka zde nemáme ‚dva papeže, ale ve skutečnosti rozšířený úřad s aktivním a kontemplativním členem‘. Dodal, že to je důvod, proč se Benedikt XVI. ‚nevzdal svého jména‘, na rozdíl od papeže Celestýna V., který se vrátil ke svému jménu Pietro da Marrone, ‚ani bílé kleriky‘.
‚Proto se také neodebral na odpočinek někam do kláštera, ale zůstal ve Vatikánu – jako kdyby chtěl udělat jen jeden krok stranou, aby uvolnil místo svému nástupci a nové etapě v dějinách papežství.‘ Tímto krokem podle něj obohatil papežství ‚svou modlitbou a soucitem, jež mají místo ve Vatikánských zahradách‘.“[1]
Bez ohledu na to, co si nalhává arcibiskup Gänswein, Kristus nezaložil svoji Církev na „službě“ nebo „úřadu“. Rozhodl se Církev založit na člověku, Petrovi. Pokud je mi známo, tak katoličtí autoři až dosud nemuseli nijak zvlášť zdůrazňovat, že Petr byl jednou lidskou osobou. Dnes jsme se bohužel skutečnosti vzdálili natolik, že se tím zabýváme.
Současní církevní představitelé, cvičení v šálivých moderních filosofiích, vnímají skutečnost jako cosi subjektivního, s čím si lze hrát. Veškeré učení Církve je pro ně obrovským slovním pískovištěm, kde se mohou vyřádit. Tito lidé přetvářením významu slov budují falešný teologický svět, který existuje jen v jejich hlavách. Proto není přehnané, řekneme-li, že myšlenkový stav těchto lidí připomíná duševní poruchu.
Kdyby bylo pravdou, co Gänswein tvrdí, pak to znamená, že se Benedikt XVI. domnívá, že má moc od základu změnit to, co Kristus ustanovil, jako kdyby bylo papežství nějakou jeho osobní hračkou. Nejděsivější na tom je, že tuto přeměnu mohou lidé začít brát vážně. Papežství znamená papež a papež znamená papežství. Papežství není práce, kterou lze rozdělit na dvě skupiny povinností, jež vykonávají dva lidé. Je to spíše instituce, která je současně neoddělitelně spojená s jednou osobou.
Buďto je tedy Benedikt XVI. papežem, nebo jím není. A to samé se týká i Františka. Benedikt nemá vůbec žádnou autoritu nebo moc ponechat si „trochu“ papežství a předat zbytek někomu jinému. Ale Gänswein říká, že „papežský úřad není stejný jako dříve“ a že ho Benedikt XVI. „významně a trvale přeměnil“! Copak nás má za hlupáky? Nikdo, dokonce ani papež, nemůže změnit nebo nahradit nic z toho, co Kristus ustanovil.
Kdybychom připustili opak, pak by to znamenalo, že po dva tisíce let zde vždycky byla skrytá možnost, aby se více jedinců stalo „členy“ papežství, což je holý nesmysl. Jedná se snad o další neotřelou nauku, která se skrývá za vnitřními pohnutkami, jež vedly Benedikta k jeho kroku v roce 2013? Pokud ano, stejně by to neodpovídalo pravdě. Je to falešná nerealita. Nicméně nyní žijeme za děsivého stavu, kdy se naši preláti necítí být vázáni zdravým rozumem a ještě méně katolickou naukou. Skutečnost, že osobní tajemník Benedikta XVI. bez rozpaků veřejně mluví o tomto odporném znetvoření papežství, jasně svědčí o tom, že krize v Církvi dosahuje vrcholu.
Dnes jsme podle všeho svědky toho, jak je velká část hierarchie i našich novokatolických spolubratří unášena do smyšleného světa, kde místo tradice, zdravého rozumu a logiky vládnou představy a přeludy. Směřují do říše, kam už za nimi nemůžeme nebo kam, jak doufáme, se nikdy nedostaneme. Jak řekl John Senior[2]: „Nejde o to, že se mýlí, ale o to, že se vzdali rozumu.“
Chris Jackson
Převzato z remnantnewspaper.com. Zkráceno. Přeložil ACS.
[1] Edward Pentin, „Archbishop Gänswein: Benedict XVI Sees Resignation as Expanding Petrine Ministry“, ncregister.com, 23. květen 2016.
[2] John Senior byl americký filozof a významný vysokoškolský profesor. – Pozn. překl.
Nicméně nyní žijeme za děsivého stavu, kdy se naši preláti necítí být vázáni zdravým rozumem a ještě méně katolickou naukou. Skutečnost, že osobní tajemník Benedikta XVI. bez rozpaků veřejně mluví o tomto odporném znetvoření papežství, jasně svědčí o tom, že krize v Církvi dosahuje vrcholu. Dnes jsme podle všeho svědky toho, jak je velká část hierarchie i našich novokatolických …Více
Nicméně nyní žijeme za děsivého stavu, kdy se naši preláti necítí být vázáni zdravým rozumem a ještě méně katolickou naukou. Skutečnost, že osobní tajemník Benedikta XVI. bez rozpaků veřejně mluví o tomto odporném znetvoření papežství, jasně svědčí o tom, že krize v Církvi dosahuje vrcholu. Dnes jsme podle všeho svědky toho, jak je velká část hierarchie i našich novokatolických spolubratří unášena do smyšleného světa, kde místo tradice, zdravého rozumu a logiky vládnou představy a přeludy. Směřují do říše, kam už za nimi nemůžeme nebo kam, jak doufáme, se nikdy nedostaneme. Jak řekl John Senior[2]: „Nejde o to, že se mýlí, ale o to, že se vzdali rozumu.“
Nicméně nyní žijeme za děsivého stavu, kdy se naši preláti necítí být vázáni zdravým rozumem a ještě méně katolickou naukou. Skutečnost, že osobní tajemník Benedikta XVI. bez rozpaků veřejně mluví o tomto odporném znetvoření papežství, jasně svědčí o tom, že krize v Církvi dosahuje vrcholu. Dnes jsme podle všeho svědky toho, jak je velká část hierarchie i našich novokatolických …Více
Nicméně nyní žijeme za děsivého stavu, kdy se naši preláti necítí být vázáni zdravým rozumem a ještě méně katolickou naukou. Skutečnost, že osobní tajemník Benedikta XVI. bez rozpaků veřejně mluví o tomto odporném znetvoření papežství, jasně svědčí o tom, že krize v Církvi dosahuje vrcholu.
Dnes jsme podle všeho svědky toho, jak je velká část hierarchie i našich novokatolických spolubratří unášena do smyšleného světa, kde místo tradice, zdravého rozumu a logiky vládnou představy a přeludy. Směřují do říše, kam už za nimi nemůžeme nebo kam, jak doufáme, se nikdy nedostaneme. Jak řekl John Senior[2]: „Nejde o to, že se mýlí, ale o to, že se vzdali rozumu.“
@pařez: Klíč k řešení má v rukou Benedikt XVI. - pokud neodstoupil, je papežem stále. A s výroky pana Bergoglieho si vůbec nemusíme zatěžovat hlavu... ;-) ................................................................. 1000 % súhlas citacia : " ...Papežství není práce, kterou lze rozdělit na dvě skupiny povinností, jež vykonávají dva lidé. Je to spíše instituce, …Více
@pařez: Klíč k řešení má v rukou Benedikt XVI. - pokud neodstoupil, je papežem stále. A s výroky pana Bergoglieho si vůbec nemusíme zatěžovat hlavu... ;-) ................................................................. 1000 % súhlas
citacia : " ...Papežství není práce, kterou lze rozdělit na dvě skupiny povinností, jež vykonávají dva lidé. Je to spíše instituce, která je současně neoddělitelně spojená s jednou osobou. Buďto je tedy Benedikt XVI. papežem, nebo jím není. A to samé se týká i Františka.Benedikt nemá vůbec žádnou autoritu nebo moc ponechat si „trochu“ papežství a předat zbytek někomu jinému. Ale Gänswein říká, že „papežský úřad není stejný jako dříve“ a že ho Benedikt XVI. „významně a trvale přeměnil“! Copak nás má za hlupáky? Nikdo, dokonce ani papež, nemůže změnit nebo nahradit nic z toho, co Kristus ustanovil..."
z komentárov pod originálon na tedeum.cz:´Prosím o vysvetlenie nasledujúceho. Zo slovensky dostupných správ a prekladov vyznieva text Benediktovej abdigácie takto: Vzdáva sa vykonávania pápežského úradu. Ale to by bol podnet na to, aby sme zobrali do úvahy eventualitu, že mohlo ísť o kamuflované odstúpenie. Nemôžete rezignovať na vykonávanie úradu a pritom pápežom zostať. Pritom zachovanie …Více
z komentárov pod originálon na tedeum.cz:´Prosím o vysvetlenie nasledujúceho. Zo slovensky dostupných správ a prekladov vyznieva text Benediktovej abdigácie takto: Vzdáva sa vykonávania pápežského úradu. Ale to by bol podnet na to, aby sme zobrali do úvahy eventualitu, že mohlo ísť o kamuflované odstúpenie. Nemôžete rezignovať na vykonávanie úradu a pritom pápežom zostať. Pritom zachovanie mena, farby reverendy hovorí o mnohom medzi riadkami. Aj keď veta: Od tohoto /XX.XX. XXXX/ má byť považované, že bude Petrov stolec vakantný, môže byť šikovné maskovanie. Geniálne. Ako môže niečo ostať vakantné, pokiaľ stále si ponechávate pápežstvo iba jeho výkon nevykonávate? Je možné oddeliť vykonávanie pápežského úradu od pápeža ako takého? (nehovorím o moci delegácii – vikár, kongregácia a tak podobne) To abdigovanie sa dalo napísať jasnejšie a jednoznačnejšie. Neurobil to tak Benedikt úmyselne? Čítajte text abdigácie neosobne, chladnou hlavou, neberte do úvahy informáciu, že vopred vieme o úmysle, že pápež chce abdidovať a týmto dokumentom ot robí.
Pripomína mi to konštitúciu vyhlásenia Novus Ordo. Ona sa javí ako zákonné nariadenie, ale v podstate právnicky a striktne nezaväzuje všetkých kňazov a celú Cirkev k tomuto sláveniu, lebo to tam skrátka jednoznačne nenájdete. V Cirkvi je dosť fundovaných štúdii, ktoré tvrdia, že NOM sa iba javí ako záväzný, ale nie je tak ustanovený. Pripomeňme si pravidlo: Pochybný zákon nezaväzuje.
Budúca záchranná skoba, pre neomylnosť pápeža? (Môže pápež zaviazať Cirkev k niečomu zlému?) ale to už odbočujem… Príde čas, je bláznenie po II. vat. besnení sa bude oveľa ťažšie obhajovať ako križiacke výpravy a inkvizícia.
Vrátim sa k pôvodnej pochybnosti. Nie je „akožeabdigácia“ Benedikta tiež iba taký prefíkaný zastierací manéver, pred „vlkmi“ vo Vatikáne? Nemá iba pôsobiť vierohodnosťou? Potreboval Benedikt iba presvedčiť vedúce špičky že už pápežom nie je?
