překlad do českého jazyka:
Terra Sancta - biblická místa. Olivové háje v údolí Kidronu
Do dnešní doby je známá olivová zahrada v Getsemanské zahradě, kde se Ježíš modlil po večeři a potil se krví, když se připravoval na svou smrt. Některé olivovníky jsou 2000 let staré. Další rostliny zasadili papežové, jako byl Pavel VI. nebo František, na svých poutních cestách. V zahradě se dnes nachází pravoslavný kostel ve tvaru kříže, který skrývá do skály vyhloubený hrob Panny Marie. Podle tradice ortodoxní církve byla Marie odtud vzata na nebesa. Poblíž je vstup do Getsemanské jeskyně, z níž vyšel Kristus vstříc žoldnéřům po Jidášově zradě. Vedle skály, kde podle tradice Kristus ronil krvavé slzy, stojí bazilika Smrtelné úzkosti Páně, nazývána též bazilikou Utrpení. Jelikož finance na její výstavbu se sešly z celého světa, je také nazývána Kostelem Všech národů. Je tu i kámen, na kterém se Ježíš modlil.
Srov. Evangelium podle Marka 14:26-42

26Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.

27Ježíš jim řekl: „Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.‘

28Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.“

29Tu mu Petr řekl: „I kdyby všichni odpadli, já ne.“

30Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš.“

31On však ještě horlivěji prohlašoval: „I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.“ Tak mluvili všichni.

32Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: „Počkejte tu, než se pomodlím.“

33Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost.

34A řekl jim: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!“

35Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.

36Řekl: „Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“

37Přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?

38Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“

39Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.

40A když se vrátil, opět je zastihl spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.

41Přišel potřetí a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.

42Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“

43Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.

44Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl: „Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte.“

45Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: „Mistře!“ a políbil ho.

46Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.

Podívejte se: V Getsemanské zahradě v Jeruzalémě zatkli Ježíše Krista

Mk 26 Nach dem Lobgesang gingen sie zum Ölberg hinaus. 27 Da sagte Jesus zu ihnen: Ihr werdet alle Anstoß nehmen; denn in der Schrift steht: Ich werde den Hirten erschlagen, dann werden sich die Schafe zerstreuen. 28 Aber nach meiner Auferstehung werde ich euch nach Galiläa vorausgehen. 29 Da sagte Petrus zu ihm: Auch wenn alle Anstoß nehmen - ich nicht! 30 Jesus sagte ihm: Amen, ich sage dir: Heute, in dieser Nacht, ehe der Hahn zweimal kräht, wirst du mich dreimal verleugnen. 31 Petrus aber beteuerte: Und wenn ich mit dir sterben müsste - ich werde dich nie verleugnen. Das Gleiche sagten auch alle anderen.
32 Sie kamen zu einem Grundstück, das Getsemani heißt, und er sagte zu seinen Jüngern: Setzt euch hier, während ich bete! 33 Und er nahm Petrus, Jakobus und Johannes mit sich. Da ergriff ihn Furcht und Angst 34 und er sagte zu ihnen: Meine Seele ist zu Tode betrübt. Bleibt hier und wacht! 35 Und er ging ein Stück weiter, warf sich auf die Erde nieder und betete, dass die Stunde, wenn möglich, an ihm vorübergehe. 36 Er sprach: Abba, Vater, alles ist dir möglich. Nimm diesen Kelch von mir! Aber nicht, was ich will, sondern was du willst.[1] 37 Und er ging zurück und fand sie schlafend. Da sagte er zu Petrus: Simon, du schläfst? Konntest du nicht einmal eine Stunde wach bleiben? 38 Wacht und betet, damit ihr nicht in Versuchung geratet! Der Geist ist willig, aber das Fleisch ist schwach. 39 Und er ging wieder weg und betete mit den gleichen Worten. 40 Als er zurückkam, fand er sie wieder schlafend, denn die Augen waren ihnen zugefallen; und sie wussten nicht, was sie ihm antworten sollten. 41 Und er kam zum dritten Mal und sagte zu ihnen: Schlaft ihr immer noch und ruht euch aus? Es ist genug. Die Stunde ist gekommen; siehe, jetzt wird der Menschensohn in die Hände der Sünder ausgeliefert. 42 Steht auf, wir wollen gehen! Siehe, der mich ausliefert, ist da.