Cikánskásvatba
Tento článek jsem napsal jako komentář k příspěvku Kamila Horala :
STRATILA SOM DETI I RODINU.....Vyznanie nešťastnej matky-skutočný príbeh
a domnívám se že by si zasloužil širší publikum.
Smutný příběh, žel takových jsou tisíce. Vzpomínám si, snad to bylo v šedesátých letech, kdy došlo k uvolnění ze sevření socialisticko-komunistických čelistí, československá televize odvysílala film o cikánech snad ze Španělska, kteří obývali celou městskou čtvrť. Neznali rozvody a pokud by k němu došlo, rozvedení by museli opustit tuto komunitu a už by se nemohli vrátit. Spory v manželství řešili rodiče a starší. Na zábavách dívky tančily s dívkami a chlapci s chlapci, i do školy dívky chodily v doprovodu starších. Byla ukázána svatba (musela být akceptována a doporučena rodiči), nevěsta jela do kostela v kočáru doprovázaném mercedesy a jinými drahými auty, měla vlečku několik metrů dlouhou kterou nesly za ni malé děti - prostě nádhera. Zaujala mě výpověď jedné starší cikánky, jen zkráceně: já manžela poslouchám na slovo a on mě pak za to má rád. Myslím, že zde je kouzlo manželského štěstí v protikladu já tě už nemám ráda, nebudu ti dělat služku atd.atd. Po zhlédnuti tohoto filmu jsem si pomyslel, že bychom si mohli s těchto cikánů brát příklad a bylo by na světě líp. Kdyby někdo věděl jak se ten film jmenoval, případně z kterého města to bylo nebo jestli by bylo možné ho ještě shlédnout, byl bych vděčný.
STRATILA SOM DETI I RODINU.....Vyznanie nešťastnej matky-skutočný príbeh
a domnívám se že by si zasloužil širší publikum.
Smutný příběh, žel takových jsou tisíce. Vzpomínám si, snad to bylo v šedesátých letech, kdy došlo k uvolnění ze sevření socialisticko-komunistických čelistí, československá televize odvysílala film o cikánech snad ze Španělska, kteří obývali celou městskou čtvrť. Neznali rozvody a pokud by k němu došlo, rozvedení by museli opustit tuto komunitu a už by se nemohli vrátit. Spory v manželství řešili rodiče a starší. Na zábavách dívky tančily s dívkami a chlapci s chlapci, i do školy dívky chodily v doprovodu starších. Byla ukázána svatba (musela být akceptována a doporučena rodiči), nevěsta jela do kostela v kočáru doprovázaném mercedesy a jinými drahými auty, měla vlečku několik metrů dlouhou kterou nesly za ni malé děti - prostě nádhera. Zaujala mě výpověď jedné starší cikánky, jen zkráceně: já manžela poslouchám na slovo a on mě pak za to má rád. Myslím, že zde je kouzlo manželského štěstí v protikladu já tě už nemám ráda, nebudu ti dělat služku atd.atd. Po zhlédnuti tohoto filmu jsem si pomyslel, že bychom si mohli s těchto cikánů brát příklad a bylo by na světě líp. Kdyby někdo věděl jak se ten film jmenoval, případně z kterého města to bylo nebo jestli by bylo možné ho ještě shlédnout, byl bych vděčný.
