Rúhavé umelecké dielo odstránené po námietkach sýrsko-malabarskej cirkvi
Položím otázku, ty ji označíš za hloupý komentář a podrobíš mne svému hodnocení. Zamysli se nad tím co říkáš.
Rúhavé umelecké dielo odstránené po námietkach sýrsko-malabarskej cirkvi
Ukaž mi jediné místo kde jsem hloupě reagoval na tvůj argument.
Ukaž mi jediný tvůj rozumný argument který jsem nepřijal.
Co ty víš o tom z čeho jsem živ?
Co ty víš které přikázání porušuji?
Nesuď, abys sám nebyl souzen.
Mnoho ľudí hovorí, že chcú Ježiša, ale nie Cirkev. Znie to duchovne, ale nie je to biblické ani …
Přesně tak!
Kristus nezanechal jen abstraktní učení, ale živé Tělo (Církev), které je Jeho pokračováním na zemi. Oddělit jedno od druhého je jako oddělit hlavu od těla nebo ženicha od nevěsty – je to popření samotné podstaty vztahu.
Vykoupení, které Kristus vykonal na kříži, se konkrétně a historicky naplňuje v životě Církve. On je zdroj života, Církev je nástroj a viditelné znamení Jeho milosti ve světě.
Pravda zjevená v Kristu není soukromým majetkem jednotlivce, ale je svěřena společenství věřících (Církvi), které je jejím "sloupem a základem". Tím se brání subjektivizaci víry a zachovává se integrita poselství.
Kristus zřetelně delegoval svou autoritu na apoštoly a jejich nástupce. Odsuzovat nebo opovrhovat autoritou Církve (v jejím učitelském úřadu) je podle Kristových vlastních slov aktem odmítání Jeho samotného.
Prvotní církev nikdy nechápala víru jako "Ježíše bez Církve". Křest byl vstupem do tohoto konkrétního společenství, Těla Kristova. Víra byla ze své podstaty společenská a viditelná.
Rúhavé umelecké dielo odstránené po námietkach sýrsko-malabarskej cirkvi
Sem ti říkal abys více argumentoval, protože tvoje citáty nenahrazují analýzu ani logický argument.
K tomu abych si přečetl nový zákon tě nepotřebuji, vyhrát taky nepotřebuji, takže ahoj.
Rúhavé umelecké dielo odstránené po námietkach sýrsko-malabarskej cirkvi
Nekritizuj moje chápání, to umí každý. Jestli máš argumenty, tak je předlož. To co sem dáváš tvoji verzi nepodporuje. Ariánství a Ikonoklasti tu byli tisíc let, ale v diskuzi s pravověrnými vždy prohráli. Katolíci uctívají obrazy, pravoslavní uctívají obrazy a autokefální církve z východu uctívají obrazy taky.
Rúhavé umelecké dielo odstránené po námietkach sýrsko-malabarskej cirkvi
SZ: Bůh se představuje jako „Jsem, který jsem“ – je aktivní, sebeuvědomující se bytost, nikoli abstraktní princip. dokazují to mimo jiné Boží přikázání, smlouvy s člověkem.
NZ: sám se usvědčuješ ze lži - Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? 10Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Bůh je jasně osobou – mluví, miluje, rozhoduje, zasahuje do dějin a vytváří vztah s lidmi. například „Otče náš“
Rúhavé umelecké dielo odstránené po námietkach sýrsko-malabarskej cirkvi
Ariáni ten verš četli takto: „A toto je věčný život: aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“
Z toho vyvozovali: Ježíš nazývá Otce „jediným pravým Bohem“ a sám sebe od tohoto titulu odděluje, tedy není tím jediným pravým Bohem.
Katolická církev učí: věčný život = bezprostřední poznání Boha. Žádný tvor nemůže být: formálním objektem blaženosti. Z toho vyvozuje, že věčný život spočívá v poznání Ježíše Krista, a Kristus tedy musí být Bohem podle přirozenosti
Já jsem cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne
Kdo věří ve mne, má život věčný.
Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít
Rúhavé umelecké dielo odstránené po námietkach sýrsko-malabarskej cirkvi
Ježíšovo: "Já a Otec jedno jsem" tě usvědčuje ze lži. Dokonce i židé to v té době tak vnímali: "chtěli ho ukamenovat pro rouhání, protože se „činil rovným Bohu“ (Jan 10,33).
A dál: „Amen, amen, pravím vám: dříve než byl Abraham, já jsem.“
Výraz „já jsem“ (řecky egó eimi) přímo odkazuje na Boží jméno z Ex 3,14 („JSEM, KTERÝ JSEM“). Židé to pochopili jako božské tvrzení a opět se ho pokusili kamenovat.
Rúhavé umelecké dielo odstránené po námietkach sýrsko-malabarskej cirkvi
To je snadné. Ve SZ jsou:
1. Morální předpisy - Desatero, které jsou trvalé, protože vycházejí z přirozeného zákona. Kristus je potvrdil a prohloubil.
2. Soudní předpisy, určující správu Izraele. Kristem pozbyly právní závaznosti.
3. Ceremoniální předpisy, kam patří zákaz zobrazování Boha. Tyto předpisy byly předobrazy budoucích věcí.
Zákaz zobrazení Boha se nezrušil, ale naplnil svou podstatu. Z toho plyne logický závěr: Zákaz platil, dokud byl Bůh neviditelný. Vtělením se "neviditelné" stalo "viditelným". Předobraz ustupil ve chvíli, kdy přišlo reálné tělo. Zákona nepominulo, ale došlo k jeho naplnění v Kristu.
Na námitku, že zobrazení Boha je zakázáno v desateru odpovídám: Církev katolická rozlišuje v rámci Desatera mezi podstatou a formou příkazů a zákazů. Zákaz zobrazení Boha v Desateru chápe následovně:
1. Podstatou přikázání zákazu modloslužby zakazuje uctívání stvořené věci namísto Stvořitele. Tento morální zákon je neměnný. Formální zákaz zobrazení byl bezpečnostním opatřením, aby nedošlo k záměně neviditelného Boha s pohanskými modlami.
2. Zákon se nemění, mění se však skutečnost, na kterou se aplikuje. Tedy:
Starý zákon: Bůh je čistý duch. Jakýkoli obraz by byl lží, protože by zobrazoval tělesnost tam, kde není.
Nový zákon: Bůh se stal člověkem. Obraz Krista je pravdivým záznamem historické reality. Zobrazování Krista tedy není porušením zákazu lživých zobrazení, ale potvrzením pravdy o vtělení.
Meditácia
Meditaci ve slovníku neměli řekové, mezopotámci, egypťané ani židé a přesto židé vzývali Boha stvořitele i bez meditace. Meditaci měli jenom římané, přesto byli zůstali pohany až do 4. století. Meditace je z latiny odtud ji převzala angličtina a následně čeština.
Vzpomínám si začátkem sedmdesátých let jsem měl napsat prezentaci k povinné četbě Výlet pana Broučka do 15. století. Začátek knihy, jak seděl pan Brouček se sousedy na Vikárce jsem popsal jako "meditace u piva" a češtinářka mi slovo meditace označila jako nespisovné.
Naši debatu uzavřu tak, že meditace nevede ani k víře v boha ani k poznání Boha.
Rúhavé umelecké dielo odstránené po námietkach sýrsko-malabarskej cirkvi
Starý zákon zakázoval židům vytvořit obraz Boha a uctíváni jeho obrazu. Protože Bůh je netělesný, proto nebylo možné vytvořit ani jeho tělesný obraz.
Po Kristově narození je však úcta k obrazům uctíváním Boha, který se stal člověkem a proto Ho můžeme uctívat i v obraze Jeho tělesnosti.
Svatý Tomáš rozlišuje:
1. Adoraci - fyzický postoj klanění.
2. Latrii - úctu vzdávanou Bohu, tedy i Kristovu člověčenství a jeho obrazům. Úcta Kristu jevzdávána pro jeho lidství i pro Božství s nim spojené. Latrii zasluhuje i Kříž, nástroj umučeni Kristova lidství.
3. Hyperdúlii - úctu k Panně Marii.
4. Dúlii - úctu ke svatým
Sv. Tomáš: Obrazy vnímáme dvojak:
1. Jako věc samotnou - uměleckou a historickou hodnotu. V tom případě ho nespojujeme se zobrazeným objektem
2. Jako znak nahrazující zobrazený objekt. V tom případě ho považujeme za objekt, který představuje.
Když někdo řekne "miluji tě", při pohledu na fotku blízkého člověka, nikdo ho nebude podezírat, že milujeme fotku a ne osobu na ní.
Meditácia
1. V antické literatuře meditace „meditatio“ (uvažovat, připravovat promýšlet) se objevuje výhradně v sekulárním významu.
2. Roku 1150 poprvé byla definovaná meditaci jako stupeň duchovního života (druhý stupeň - po četbě a před modlitbou).
3. V překladech bible poprvé použil slovo meditace-meditovat sv Jeroným k vyjádření hebrejského výrazu hagah (mumlat, rozjímat). Ve SZ 26x v NZ 2x. Vždy ve smyslu soustavného mentálního zaměření na úkol a memorování.
4. V angličtině ho použil Wiklef a v českém překladu až v 21. stletí.
5. Meditace, meditovat jsou novotvary, které se nepožívají nikdy ve smyslu pro vyprázdnění mysli, ale výhradně ve smyslu aktivního mentálního výcviku. V biblickém a latinském smyslu je meditace přímým opakem moderního východního chápání. Nejde o vyprázdnění mysli, ale o její maximální naplnění konkrétním obsahem – textem nebo příkazem.
Meditácia
Latinské invocare = řecké epikaleisthai. V antickém Řecku znamenalo epikalesthai vzývání ve smyslu odvolání se k vyšší instanci. Např. Skutky (25:11) Kaisara epikaloumai - odvolal se. Na žádnou meditaci tam prostor není.
České "vzývat" je dostatečně jasné a správně definované. Takže si to přestaňte plést s meditováním.