Kdo na tebe kamenem, ty na něho chlebem.
V mém případě to bylo trochu jinak.
Tak před 70 léty v Orlové jako malý kluk při běhání po městě jsem se najednou ocitl ve farské zahradě před otevřeným oknem v přízemí. Uvnitř se nikdo nehýbal, tak jsem vzal malý kamínek a hodil jsem ho dovnitř. Nic se nedělo, tak jsem to opakoval a když jsem zaznamenal nějaký pohyb uvnitř, tak jsem se schoval do křoví v rohu zahrady. Z druhé strany se objevil veliký člověk v černém, rozhlížel se, ale mě neviděl, tak se vrátil zpět. Zdálo se mi to jako dobrá zábava, tak jsem to opakoval. Jenže pan farář to vzal z druhé strany budovy a lapil mě pevně za ruku. Ve mě byla malá dušička a hrozné představy, co se mnou udělá. Zavře mě do sklepa, z čeho jsem měl hrůzu, ale když jsme minuli vchod do fary a pokračovali jsme dál, tak mě napadla ještě daleko horší možnost, že mě zavede k mému tatínkovi a všechno mu řekne. Hned přes ulici byla cukrárna U Antoníčka a když jsme šli kolem ní, tak jsme nepokračovali dál, ale jsme …Více